Peloponés, 2. část

30. prosince 2013 v 8:47 |  Zajímavosti
V centrální částí řeckého Peloponéského poloostrova se rozkládá zajímavý region Mani. Vztahuje se k němu mnoho pověstí a příběhů, které se možná staly, ale možná také ne.

Nejvyšší horou v oblasti Mani je Taygetos, který dosahuje výšky více než 2.400 metrů. Celá krajina je poměrně nehostinná, ale dosud zde žije divokým a volným způsobem národ Maniotů. Tady také v roce 1821 začala řecká revoluce za osvobození od turecké nadvlády.

Mani je geograficky rozdělen do tří částí: Éxo Mani severně od Areopoli, Méssa Mani jižně od Areopoli na západní straně a Kato Mani s ​​hlavním městem Gythio.

Najdete zde mnoho zajímavostí, mezi ty nejoblíbenější výletní cíle patří obce Stoupa a Itylo na slunné straně regionu.

Jmenujme také vesničku jménem Vathia s dvanácti krásně zrenovovanými obytnými věžemi anebo krápníkovou jeskyni Vlichada u obce Pyrgos Dirou, ke které se dostanete lodí.


V jeskyni byli archeology nalezeny historické předměty, které dnes můžete obdivovat v místním muzeu. Jedním z nejstarších míst v Mani je údajně Kardamilli, které je zmíněno již ve slavném eposu od řeckého básníka Homéra.

Vůbec na celém Peloponésu můžete narazit na mnoho historických nalezišť, díky kterým se můžete "podívat" do řeckých dějin lidstva. Tak například centrum bývalé Byzance si můžete prohlédnout u vesničky Mystras.

Mezi ty nejvýznamnější pozůstatky ve stejnojmenné archeologické lokalitě Mystras patří zachovalé kostely s barevnými nástěnnými malbami, např. svaté Sofie (Agia Sophia) a svatého Demetria (Agios Dimitrios), a též klášter Pantanassa, ve kterém ještě dnes žijí jeptišky.

Tyto církevní stavby sloužily kdysi jako útočiště bojovníků za osvobození Řecka od vlády Turků, díky nim se uchovala řečtina a současně místní obyčeje a tradice.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama